Ve tmě

Každý den se ptám,
proč po mně tolik chtějí,
a s každou odpovědí topím se víc.
Svý srdce jim všem s klidem dám,
a oni se té naivitě pořád jenom smějí,
pak už totiž nezbyde mi nic.

Jsem zvláštní, však já se dobře znám
všechna vaše slova ve mně dlouho znějí,
a tehdy se ve tmě ztratím a nevidím co je rub a co je líc.

Nechte mě být. Už nikdy víc!