|
...
 25.07.2019 8 1202(9) 0 |
Pod prikrývkou, bez šiat,
s matnými spomienkami
z detstva
Prítomné myšlienky
nepokojne miešajú sa
s tmou
Našťastie nežne
objímaš ma pevne
svojou rukou
s matnými spomienkami
z detstva
Prítomné myšlienky
nepokojne miešajú sa
s tmou
Našťastie nežne
objímaš ma pevne
svojou rukou
Ze sbírky: Svetielku
28.07.2019 - 10:00Není v tom vůbec nic výjimečného po jazykové stránce, žádná překvapivá neotřelá slova, je to prosté, jako když spadne kapka deště z nebe. Přesto v tom je tolik poezie. Prostě život, jen zachycená přítomná chvíle. Vlastně nic a vlastně všechno. Tohle můžu.
Prima.
Prima.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Prchavosť šťastia v prítomnom okamihu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Stačí tak málo...
Předchozí dílo autora : Až na vrchol
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Jakub Soumrak» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
