Láska dikobrazí

Nikytu: Moc děkuji. A máš pravdu, určitě by šlo kůži a duši prohodit.

U první sloky mi nesedí druhý a třetí řádek. Co třeba... Duše v jednotném čísle místo množného? A možná bych se zapíchla "jen" pod kůži, ale jed vpravila až do duše. To z nás dělá ty dikobrazy... Nevím, na mě osobně by pak ta první sloka zapůsobila o malinko víc.

Jinak se mi celý ten obraz líbí. Přirovnání k dikobrazům - originální, trefné. Kamenných srdcí a ledových královen je už v básních víc než dost. Dikobrazy vidím jen u tebe. :-)

loner: Děkuji, zase jsem se dověděla něco nového :).

Takova pichlava proxemika ... hezke

eliscatko: To je asi přesně ono, jak by to mělo působit, pokud bych do toho jako autor měla co mluvit - ale po pravdě nemám, je to na každém čtenáři :).

Zdá se mi to lehce posmutnělé, ale přesto to pobavilo.

Singularis: To je ohromně zajímavé, vůbec jsem netušila, že píšu o vědecky prozkoumaném úkazu. Moc děkuji!

Yana: Děkuji!

človiček: Díky za zajímavý komentář. Souhlasím, že některé národy mají k dikobrazímu chování větší dispozice, ale určitě to neplatí pro každého.

Porcupine dilemma. Hezky vyjádřeno. Ale jinak to nejde. (Viz také https://en.wikipedia.org/wiki/Hedgehog%27s_dilemma .)

Smutní dikobrazi to mi dlouho zůstane v hlavě...povedené

Jsme národem dikobrazů geneticky upravených navíc schopností chameleóna měnit barvu.Naučil jsem se tyto nectnosti vnímat jako možnost osobního rozvoje a to v tom smyslu,že překážka je vždy příležitost se něco naučit.Přesto někdy slova bolí tak jako žihadla,avšak včelař žihadlo setře a víc se v tom nevrtá.

Ginnare: Tak to ti dva v mojí básničce asi stojí k sobě zadky :D. Moc děkuji!

mám ráda takové "zoologické příměry"... povedlo se... :-)

PS: když dikobraz stojí k Tobě čelem, nehrozí Ti ostnaté nebezpečí... jsou chlupatí a mazliví jak drsnosrstí jezevčíci... však když se k Tobě zády otočí... prchej, co Ti jen nohy stačí... :-D