|
|
život je krásnej, i když nikomu nepatří
život je
nasměrovat ho v jeden moment
na jedno náměstí zapadlé kavárny
je tu parno, vedro
život je krásnej, i když mám děravý vědro
i když se nechytám
nasměrovat ho do jedné pouliční lampy
stepi divokých koní
levandule, pažitka, rozmarýn
nasměrovat ho do jedné prasklé kytary
do kelímku s vratnou zálohou
tahle báseň neměla nikdy skončit
tahle láska
snad dokud se prst nesmočí pečetní krví
život je krásnej
i když mi nepatří
vyžeň mi pavouky z půdy
napoj na mé své
skepticky
ale je tak krásnej
i když mi nepatříš
ani ranní koupel a večerní milování
v hradním jezírku
ani vosk z rozlité svíčky
svíčková od mámy
všichni jsme tu sami!
ale život je tak krásnej
i když ho neprožiješ
shoříme v euforii, slasti
budeme rybařit milence
smí cítit jen moje dlaně
v náprstku jen moje jehly
v rohu sítnice
život je tak krásnej
že ho stačí dýchat
život je
nasměrovat ho v jeden moment
na jedno náměstí zapadlé kavárny
je tu parno, vedro
život je krásnej, i když mám děravý vědro
i když se nechytám
nasměrovat ho do jedné pouliční lampy
stepi divokých koní
levandule, pažitka, rozmarýn
nasměrovat ho do jedné prasklé kytary
do kelímku s vratnou zálohou
tahle báseň neměla nikdy skončit
tahle láska
snad dokud se prst nesmočí pečetní krví
život je krásnej
i když mi nepatří
vyžeň mi pavouky z půdy
napoj na mé své
skepticky
ale je tak krásnej
i když mi nepatříš
ani ranní koupel a večerní milování
v hradním jezírku
ani vosk z rozlité svíčky
svíčková od mámy
všichni jsme tu sami!
ale život je tak krásnej
i když ho neprožiješ
shoříme v euforii, slasti
budeme rybařit milence
smí cítit jen moje dlaně
v náprstku jen moje jehly
v rohu sítnice
život je tak krásnej
že ho stačí dýchat
Líbí se mi styl básně. Což z ní strašně suše. Ale nemá. Opravdu je to skvělý. Nevím moc jak napsat to, co chci napsat k obsahu, a tak ti ukradnu vlastní slova:
skepticky
ale je tak krásnej
skepticky
ale je tak krásnej
Se mi vrací Halasovy verše jak to čtu. Jakoby mu odpovídala náctiletá Buňka které někdo vypustil rybníček... Fakt nádherná je
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
predikce pozitivity : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : bezhvězdí
Předchozí dílo autora : uwaga! jaja
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.

