|
nemůžu se rozhodnout, jestli nepatří spíš do deníku
|
Nebe
je modrobíle pruhované
a seprané
jak námořnické triko
Sotva se pohne
Zas bude sucho
říkají staří
Snad někdo nahodil
až do souhvězdí Ryb
Malujem kruhy
křídou po asfaltu
a hrdě po nich šlapem
Po vodě tančit
však může jenom vítr
28.06.2018 13:03
Nikytu: To mě těší. Asi bych si měl dát zase něco zasádrovat. To se psalo samo :-) Děkuju za návštěvu :-)
23.06.2018 06:19
Amelie M.: Teď se mi vrátilo, jak jsem se s čerstvou sádrou mohl tak akorát válet po zahradě, čučet na nebe a psát tuhle básničku :-) Jsem moc rád, že se ti líbí. Díky :-)
21.06.2018 21:51
na tvých básních se mi líbí, jak mě nutí přemýšlet, to, jak umíš skládat a ukrývat myšlenky.. jako třeba v téhle.. moc pěkné :)
03.06.2018 10:56
Zamila: Skvostná - to sotva. Ale moc mě těší, že se ti líbí. To nebe tak v tu chvíli fakt vypadalo :-)
01.06.2018 18:25
Zamila
Nepatří :-) Je skvostná... Něžná s úžasnou atmosférou už od prvního řádku... Jak voňavé prádlo :-)
11.05.2018 17:10
Mám ráda, když někdo objeví poezii tam, kde mi byla zatím skrýtá. Tady se Ti to povedlo.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.