přidáno 08.04.2018
hodnoceno 0
čteno 832(17)
posláno 0
Nejspíš to je blbej nápad, šukat na pohovce, co není naše, v bytě, kde rozhodně nebydlíme. (Zcela určitě to je blbej nápad.) To nás ale vůbec odradilo.

Bytem proudí docela dost lidí, tepe hudba, všude plno levnýho chlastu. Typická "house party", nebo hauska, jak tomu říkají moderní mladí. Ne, že bych byla stará.

Rozhodně jsem neplánovala, že mi Verča padne do klína jen ve svojí minisukni (je listopad, proboha). Kolem krku má typicky devadesátkovej choker černé barvy - jak jinak. Výstřih ne do Véčka, ale kulatý. A samozřejmě nemá podprsenku.

"Ahoj," usměje se na mě a zamává dlouhatánskejma řasama.

"Ahoj," nadzvednu levej koutek v poloúsměvu.

"Tak mě napadlo," začne zcela konverzačně, zatímco si hraje s límcem mé košile, "jestli by ses nechtěla líbat?"

Nadzvednu obočí v otázce, ale spiklenecky se na ni zakřením.

"Ale! Kde se to v tobě vzalo?" provokuju. Cítím z ní tequillu, ale to nebude jen tím. Samozřejmě v tom hrane roli můj neodolatelný sex-appeal. (A fakt, že jsme spolu už třikrát spaly.)

Verča jen převrátí oči v sloup. "Tak co?"

"Moc ráda," řeknu a přitáhnu ji za zátylek k polibku.

Pak už to jde docela rychle: vezmu ji za zadek a zjistím, že má krajkový kalhotky, ona mi prsty prohrábne vyholený zátylek až je zaplete do vlasů dlouhých a zatáhne, nakonec mě vezme za zápěstí a strčí mi dlaň do svýho klína. Zvednu obočí. Ona se jen ušklíbne. Na opěradle na druhým konci pohovky se někdo líbá, na plácku, kde původně stál stolek, se tancuje a po okraji místnosti stojí hloučky povídajících. Děsně nenápadný.

Nabídnu jí dva prsty a ona je vezme až po klouby. Rozpálí se mi z toho stehna. Druhou rukou ji držím za bok, zatímco ona se nadzvedává a zase padá zpátky do mýho klína. Je to trochu divnej úhel a bolí mě zápěstí, ale nejspíš to přežiju. Tvář má opřenou o mý rameno a strašně sprostě mi vzdychá do ucha. A taky mi udělala cucflek.

Nepoznám, jestli se udělala, nicméně po chvíli, co se mně zdála jako věčnost, mě políbí na rty a sleze ze mě. Kalhotky mi nechá jako suvenýr v náprsní kapse košile.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
rozhodně to není moje vina : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Nerezové počasí
Předchozí dílo autora : roztáhla jsem pohovku v obyváku

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
Gorwor, Psavec, štiler
» nováčci
Roman Bernatský
» narozeniny
Uriziler [13], Honza [13], M&J [9], Richard9876 [9], Roger [13], lidus [13], magdalenka [11], Jakub pěch [11], dollyk [10], S.P [8], erzebeta [4], Maryje [4], Govrid [3], general Buttnacked [3]
» řekli o sobě
Meluzina řekla o BorůvkaB :
Myslím, že se v Borůvce snoubí talent s disciplínou. Neustupuje z výborně propracované formální stránky a má co sdělit světu. Jen tak dál!
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku