 28.05.2008 8 1460(24) 0 |
Nic mezi námi jsme si neslíbili,
já jsem venku, tak to co mě vrací k monitoru
Je to víc než jen zvědavost?
Ač jen pár okamžiků co víme o sobě,
mám dnes strach, že se už neozveš a já o Tebe přijdu…
bojím se jak mladý koloušek,
že matku lovec odvede,
bojím se, že noc bez Tebe se přikrade…
tedy prosím o odpuštění mých smělých slov
Přeji příjemný lov…
já jsem venku, tak to co mě vrací k monitoru
Je to víc než jen zvědavost?
Ač jen pár okamžiků co víme o sobě,
mám dnes strach, že se už neozveš a já o Tebe přijdu…
bojím se jak mladý koloušek,
že matku lovec odvede,
bojím se, že noc bez Tebe se přikrade…
tedy prosím o odpuštění mých smělých slov
Přeji příjemný lov…
28.05.2008 - 22:51Velmi přesně napsaný, blahopřeji a docela mi dostala ta forma. Ten rým na konci - to je bonbónek.
28.05.2008 - 22:09nehledaná
koloušek :-) hezké... beze zbraní
28.05.2008 - 19:45možná že nám všem připomíná život na niti, nebo to byli skřivánci na síti? ;-)))
ale každopádně děkuji!!! :-)
ale každopádně děkuji!!! :-)
28.05.2008 - 15:32No vidis, ze umis formulovat jasne! tomuhle (myslim) rozumim:-) a neco mi to pripomina:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
sám na síti : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Lukášovi... in memoriam
Předchozí dílo autora : Přání ?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
elerin» narozeniny
ladygodiwa [14], Davidss [10], fastavačka [9], oči směrem k zemi [8]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
