27.05.2008
6
Já Kajícný mám sen…
Až k nám neslyšně jako po špičkách vstoupí Nový den.
A při rozbřesku nás pohladí dlaní laskavou.
Já si přeji být tím vyvoleným!

Tudíž mezi krásnými tu nejkrásnější růži,
bez ostnů k novým slovům na polštář Tobě,
zlomek života před procitnutím položím!

Můj Bože dej mnoho takových dnů nám,
nechť tuto radost svým nadějím všem
od zítřku věnovat neopomenem.
Amen!
 28.05.2008 00:06
...???!!! ;-)
 27.05.2008 23:40
Jo, tak to je celkem v pohodě:-) a proč si to přeješ? proč to jednoduše neuděláš:-)
 27.05.2008 22:12
zpočátku - přání, vždy!
 27.05.2008 22:09
 nehledaná
modlitba? hříšníku!
 27.05.2008 22:06
přání probudit se vedle milované bytosti, položit jí před probuzením na polštář růži s dopisem, kde stojí jak ji mám rád? ;-) snad není pochybné???
 27.05.2008 21:46
Nějaký pochybný přání:-) nevim nevim - asi je to na me moc slozity:-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.