..
přidáno 28.02.2018
hodnoceno 13
čteno 1537(20)
posláno 0
ani tisíc slov o lítosti neuklidí
co způsobila v duši
ani tisíc slov o odpuštění
nespolyká otazníky

slova nedořčená
polapená někde mezi
pozbyla všechen svůj klid

jako když neumíš plavat
a přesto spálíš most

ikonka sbírka Ze sbírky: Všehomíra
přidáno 19.04.2018 - 20:57
Immotyob
Víš, co jsem si představil ? “Zombie Slova” - a ty moje po mě dou :-( Ale asi je máme každý :-) ....tak já jdu ještě chvíli číst a pak zkusím usnout...
přidáno 18.03.2018 - 15:57
taron: díky za návštěvu, taron
přidáno 10.03.2018 - 23:33
je pěkná
přidáno 02.03.2018 - 10:01
LGKM: to mě moc těší, díky ti
přidáno 02.03.2018 - 10:01
kmotrov: pokud nejsi s někým na nože, kde je to spíše přínosem, považuji za dost těžké, neudělat za věcmi řádnou tečku.. tuhle možnost bychom měli dostat všichni, díky
přidáno 02.03.2018 - 09:59
Orionka: taková jedna nenápadná větička.. :) jsi blízko.. díky
přidáno 02.03.2018 - 09:58
Ginnare: takoví prostě jsme, děkuju
přidáno 02.03.2018 - 09:58
Mlčeti Zlato: děkuju ti, to moc potěší
přidáno 01.03.2018 - 15:12
Závěr rozhodně nejsilnější. Líbí!
přidáno 01.03.2018 - 10:24
Slova jsou vždy nedořčená, prostě jsou příliš krátká na to, aby postihla skutečnost...
přidáno 28.02.2018 - 23:21
Chci něco napsat, ale není co, vše bylo řečeno. Jsem zasažen.
přidáno 28.02.2018 - 20:34
Chm, to je báseň o zradě? A o jejích následcích? Ten závěr to možná posouvá zas jinam, ale líbí se mi nejvíc.
přidáno 28.02.2018 - 18:17
Líbí se mi to závěrečné vyjádření sebedestruktivní stránky lidství :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Někde mezi : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Probuzení
Předchozí dílo autora : bez názvu

» narozeniny
cane [14], D.Deyl [13], Teron [10], Thenebis [9], janča [3]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming