Experimentuju. S volným veršem. A důvěrou. VAROVÁNÍ: Hodnota básně je po formální, stylistické i obsahové stránce nulová, i přesto ale třeba aspoň někoho zaujme.
 27.09.2017
8
1693 (16)
0
Brodím se kalnou vodou
tvýho vlastního strachu
co pramení
z podělaných vztahů v minulosti
a z lidí
který by sis mohla k tělu pustit
ale prostě to neuděláš
strach je silnější
Asi jen z čistýho zapření
kamenných postojů
úzkoprsosti

Ta teze v hávu reality
mi rozkládá chtíč na zvratky

A tak mi dál, slovy,
děláš ohýnek
/jako bys snad nikdy nevyrostla/
z mých vlastních plic
Bolí to
ale ještě víc bolí tvé zákazy
se z a m i l o v a t

Bosý nohy,
svázaný ruce
Cesta na popraviště

(Už snad i začínám věřit,
že jsem tou kurvou,
za kterou mě pokládáš)
 29.07.2018 21:46
Trochublázen: děkuju!
 29.07.2018 20:55
super :)
 29.07.2018 19:16
necojakoanna: děkuju moc!)
 20.10.2017 13:49
Krásné)
 29.09.2017 01:44
Lasak: Pokud si dobře pamatuju, tak už jsem svůj názor na ten Tvůj vyslovila, takže nezbývá, než abych poděkovala i Tobě.
 29.09.2017 01:42
Jsoucno: Děkuji za zastavení a komentář, těší mě, jestli zaujala)
 28.09.2017 17:02
Zajímavý experiment. Podle mě z tvých básní zatím ta nejlepší.
 27.09.2017 23:00
Ale jo, docela mě bavilo to číst. Volný verš mi nevadí, protože jsou zde volena (pro mě) trefná slovní spojení. Dodatek v závorce na konci tomu dává pěknou dohru.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.