|
///
|
Tomu tichu
kakofonních nářků kolejnic
vrakovišti minulých životů
zabředlým vizím
zdím z lepenky
barvy šedi
jsem propadla
svou duší
kakofonních nářků kolejnic
vrakovišti minulých životů
zabředlým vizím
zdím z lepenky
barvy šedi
jsem propadla
svou duší
29.07.2018 19:14
Rezavá Plechovka: decentně řečeno, obzvlášť nad ránem, když projíždí nákladní vlaky 4534852854 minut dlouho
29.07.2018 11:30
Trochublázen: Ono mi to vlastně nikdy jako takový terno nepřišlo. O to víc když jsem srdcem vždycky byla spíš holka z domku na samotě. Ale vzpomínky a prožitý roky vzaly za své a člověk si vlastně v závěru vždycky nějak zvykne na všechno. Obzvlášť když pořádně nepozná nic jinýho. Každopádně děkuju, že to tak na Tebe působí :)
29.07.2018 09:09
Dočetla jsem... z Tvé básně mi zůstal jen zvuk kolejnic... ale bude ve mně znít dlouho... dlouho...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.