Byla ďáblem vyžádána,
pálena a umučena,
ubita a roztrhána,
ještě dítě, žádná žena.
Teď bránu vídám ve snech svých
ohňů žár, propast a duší křik.
Tam těžce splácím strašný hřích,
věčnost trhán, živ v okamžik.
Tma pokoje a divné pnutí,
studený pot, mráz na zádech,
je za mnou, stojí bez pohnutí,
vím že sním, přesto ztrácím dech.
Sny o hrůzách, děs ze tmy noci,
jak kost prodrala se z rudých žil.
Chřadnu a tiše křičím bez pomoci,
snad v okamžik smrti bych štastný byl.
To dítě bylo jen v mé moci,
a proto sám stojím na útesu,
smrt hledám když padám nocí,
tou branou do hlubiny děsu.
Její oči! Jen její modré, důvěřivé oči.
pálena a umučena,
ubita a roztrhána,
ještě dítě, žádná žena.
Teď bránu vídám ve snech svých
ohňů žár, propast a duší křik.
Tam těžce splácím strašný hřích,
věčnost trhán, živ v okamžik.
Tma pokoje a divné pnutí,
studený pot, mráz na zádech,
je za mnou, stojí bez pohnutí,
vím že sním, přesto ztrácím dech.
Sny o hrůzách, děs ze tmy noci,
jak kost prodrala se z rudých žil.
Chřadnu a tiše křičím bez pomoci,
snad v okamžik smrti bych štastný byl.
To dítě bylo jen v mé moci,
a proto sám stojím na útesu,
smrt hledám když padám nocí,
tou branou do hlubiny děsu.
Její oči! Jen její modré, důvěřivé oči.
23.11.2014 19:28
je strašně sugestivní , i když nevím přesně o čem je, jen se domýšlím.. je hodně smutná...
23.11.2014 17:16
I kdybych nevěděla, že jsi ji napsal ty, poznala bych to! Třetí a čtvrtá sloka se mi líbí nejvíc a jako celek...wow.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.