Nic, to je nejvíc

Doba vratká
jak židle pod oběšencem
cesta krátká
klasika zavzlyká
a jde se
svaly napínat
možná nakonec spíš
dělník, robota, útěky
neměl by se divit ani
dýdžej borůvka
fuj, zamyslet se
to je pro mladý
revoltovat
žíly, krk, hrdlo
sežrat všechno před začátkem
hovno je jídlo, co už se neuzdraví
a tak dál
být slušným ulanbáťaranem
blesk, nehoda