Slečně

Cestou z rádia
Kráčím sama
Ulice mění se
Mi před očima

Vzpomínce na tebe
Neřeknou „ne“
V každé z nich zůstaly
Tvé kroky zapsané

Slyším je v hlavě
- aspoň mdlá útěcha
Které se držím
Svět kolem utichá

Pak vejdu dovnitř
Potkám pár pohledů
„jen maté, prosím“
Usedám dozadu

I když nejsme
U stejného stolu
Mým horkým tělem
Putuješ dolů

Z mysli na jazyk
Co vzpomene rtům
O kolik přišly
Tím, že nejsi tu

S polknutím klesáš
A pálíš v hrudi
Až srdce šílí
Pryč nemá kudy

Do něj se vsákneš
A nikdo nepoví
Co dělat pak
Když se mi
Zas
Ta
Ví