Taky stará báseň z doby mého dospívání.
přidáno 09.03.2017
hodnoceno 2
čteno 1027(12)
posláno 0
Bezútěšnost objala mou duši,
všichni mí rádoby přátelé
drží se za uši.
Jak mrtvoly bezduché,
němí, slepí, hluší.

A pak další hořkost
do nitra se dere,
když ani vlastní krev
ohledy nebere.

Zklamání střídá
další velká zrada,
když dobrá kamarádka
ukáže mi záda.
Byla jsem tu pro ni,
ne však ona pro mne.
Lidé jsou jak v porcelánu sloni
a nad cizím neštěstím
každý si jen ruce zamne.

Skloním hlavu hluboko mezi ramena:
„Kdyby tu byla
alespoň moje rodina!
Však nikdo nehodlá
jít nyní se mnou,
nést mi světlo naděje
tou dobou temnou.

Zklamání a zrada,
zrada a klamání...
Už mi i slova ´mít ráda´
hrůzu nahání!
Vždyť já nejsem Bůh
a nedokážu věčně odpouštět ty lidské chyby!
Jak zničit mám v lidech
ten zla a nenávisti druh?
Vžyť všude slyším jen samé KDYBY!“

Zoufalství vlna
zachvátí mou mysl
a mozek napjatě
hledá toho utrpení smysl.

Rozhlédnu se kolem
v naději a snaze,
že odpověď najdu
v lidských výrazech.
Avšak lidská duše
zaplatila času příliš draze.

„To spíš tu odpověď
naleznu na zdech!
Ta jejich kamenost
řekne mi víc,
než prázdné lidské oči
a zamračená líc!“

Jak blázen v zoufalství
vyběhnu do tmy lesa,
pod tíhou špíny světa
noha mi klesá.

Tak zařvu se zlostí
a smutkem v hlase:
„Pořád jen sobectví,
nenávist, zas a zase!
Nic není skutečnost,
všechno jen zdá se!

Tak se teď zeptám, světe, Tebe:
Co mi ještě zbývá?“
Obrátím své zraky v temné nebe,
odkud zazní prosba:
„Nezklam sama sebe!“

přidáno 11.03.2017 - 14:50
vanovaso: Přesně. Mám teď děti v pubertě a vždycky, když mě na jejich chování něco zarazí, zavzpomínám sama na sebe v jejich věku. A najednou je z toho pohledu chápu...
přidáno 10.03.2017 - 14:49
Vzpomínám na tu dobu : asi ji většina prožívá podobně, ale život nás postupně nauč rozlišit pocity a opravdové city, i když tenkrát jsme prožívali vše intenzivně...Právě nedávno jsem si pročítala deník ze svých 16 , dnes se tomu usmívám...Asi se to netýká jen dospívání,ale minulosti vůbec...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
(Z)KLAMANÁ : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Člověčí
Předchozí dílo autora : Láska beze slov

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
Sasanka
» narozeniny
wp-hasan [16], Weichtier [15], Joanne17 [15], Deviant [14], Elivei [12], Klaron [11], Mamka [11], shizuko [8], Ann(ah) [8], človiček [6], Antek [3], andrew_maxwell [1]
» řekli o sobě
prostějanek řekla o lidus :
Náš šíleneček... ale občas pochybuji, že právě ona je nejšílenější... mám z ní teď děsnou radost... a doufám, že mi ta radost vydrží... její obrazy jsou nepopsatelné a krásné a vůbec... :)... jsem ráda, že jsem ji kdy poznala :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku