Každý z nás má dvě osobnosti, záleží na tom kterou nechá vládnout.
přidáno 13.01.2017
hodnoceno 5
čteno 907(12)
posláno 0
Slunce zajde na obzor,
Můj svět a moje doba.
A ze mě je zas noční tvor,
Osamělá jako vdova.

Za úplňku city mizí,
Půlnoc se přikrádá.
Co mi bylo blízké teď je cizí.
A duši mou vykrádá.

Jen kostra kůží pokrytá,
Chladné ruce na chladné tváři.
V srdci jizva vyrytá,
Tančící stíny v hvězdné záři.

Chtěla jsem být sama a sebou,
Teď tu ležím na hrobě.
Však sama sebou jsem jen s tebou,
Vždy zůstanu při tobě
přidáno 14.02.2023 - 01:08
Jak to že jenom dvě? Láska až za hrob Hmm :)
přidáno 29.07.2019 - 21:14
Kdo ve tmě sebe ztrácí
ten na slunci v stín se skryje
kdo v hladině tvář ztrácí
v prachu cest stíny duše smyje.
Báseň krásná,buď šťastná.
přidáno 25.02.2017 - 12:51
pekné.Hodné zamyslenia.
přidáno 13.01.2017 - 15:46
Děkuji :) vážím si tvého názoru..mamince to prý přijde depresivní me tedy moc ne ale každý ma svůj názor :) ale jinak děkuju :)
přidáno 13.01.2017 - 14:41
Každý jsme tu sám za sebe, žijeme svůj život , jsme sami sebou, ale pravda je, že bez "těch druhých" to nejsme my, člověk si obě pravdy uvědomí až ve chvíli ,kdy se ho to skutečně týká. Líbí se mi tvoje dílko, zvláště poslední dva verše...:-) ne, líbí se mi celá :-))

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Až za hrob.. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Jací jsme
Předchozí dílo autora : Labyrint duše

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku