Roje hvězd se zakutálely do pohaslých oken a oslepila je zář planoucích televizorů. Nenašly žádný pár očí lačnící po jejich kráse. Lidé byli hypnotizováni a vězněni v obrovských i maličkých krabičkách plných světelného vlnění, jen tak nějak bez obsahu - snad pouze s příchutí bolesti, násilí a ignorance.


Toho dne plakalo celé nebe a v odlescích slz byly k vidění padající perseidy..
 09.02.2017 21:39
 Gladiol
Všude smog, pouliční světla, těžko však zhlédnout hvězdnou oblohu v plné kráse. Kam jsme to dojeli? Společnost přírodou přímo pohrdá!
 15.12.2016 17:19
líbí...
 08.12.2016 18:49
má to něco do sebe,ale jsme taky součástí té skupiny i když tvořící a vnímající....
 08.12.2016 17:38
Hezké zamyšlení i komentář :-) souhlasím
 08.12.2016 07:51
 DDD
Jak snadno přicházíme o sebe
v geometrickém světě
betonových polí

A modrými skly periskopů
díváme se na nebe

Ta iluze je falešná

A najít se

to bolí...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.