Zítra musím dát kytáru

zítra musím dát kytáru
a kolo
a běh
a spěch – at
keců nechat
a jít spát
včil
pár chvil
cítím se unaven
písmeny zaplaven
nechci však spát
nemám to rád
ten pocit
že ze sna procit – nu
a rovnou vylítnu
do světa kde zabolí
nehotové úkoly
a nic s tím nenadělám
bo nejsu faraon
a nemám
otroky a slouhy
na studie dlouhý
ani na kakao
tak si ho uvařím sám
a dám tam dvě kostky
z člověče nezlob se
protože cukr není zdravej
a už tak mám metr – ák
by som nebol tak hlúpy
měl bych po starostech
ale odnýst dvacetigramovej papír
je někdy těžší než přitáhnout na zádech karton mlíka z Kauflandu