přidáno 05.09.2015
hodnoceno 4
čteno 1356(12)
posláno 0
Seděla vedle mě s hlavou položenou na mém rameni. V postýlce ve vedlejším pokoji tiše oddychoval náš dvouletý syn, pečlivě a starostlivě střežený svou o tři roky starší sestřičkou. Z usmívajících se očních důlků se na mě dívaly dvě modré koule instantní roztomilosti.
„Můžu se tě na něco zeptat?“
„To víš, že ano, miláčku.“
„Proč sis tehdy vybral zrovna mě?“
V hlavě mi svitla vzpomínka, jak jsem po smutné probděné noci chtěl své bývalé napsat „CHYBIS MI,“ ale můj neobratný ukazováček v kontaktech místo ODESLAT MARTINA navolil možnost ODESLAT MARTA. Asi jsem se na chvíli odmlčel, protože pomalu zvedla hlavu a pohladivši mě vlasy po paži očima čekala na odpověď.
„Já myslím, zlato,“ řekl jsem rozvážně, „že to byl osud.“
Dala mi pusu na tvář a přimáčkla se blíž.
„Já tě miluju.“
„Já tebe taky. Jsem s tebou šťastnej.“
A tichý hlásek v mé hlavě dodal: „Díky těm debilním dotykáčům…“
přidáno 16.09.2015 - 06:20
Timothy A. Postovit
No, nedejbože!:D
přidáno 06.09.2015 - 16:22
:))))))

ten závěr mě smíchy oddělal :D nojono, příště si pán dá asi většího bacha, žejo? :))))
přidáno 06.09.2015 - 12:58
Nádherný :)
přidáno 05.09.2015 - 23:30
Zamila
No, to je vcelku krutý ... Ale zkrátka ze života. Próza by Ti šla :-) Dobře se to čte. Líbí se mi ta "instantní roztomilost" :-) :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Seznámení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Zítra musím dát kytáru
Předchozí dílo autora : Bez názvu 19

» nováčci
elerin
» narozeniny
ladygodiwa [14], Davidss [10], fastavačka [9], oči směrem k zemi [8]
» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :
Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming