|
|
Matné bělmo,
seschlých zakalených očí,
tupě hledí do včera.
Nikdo už dávno nepočítá,
jak je to dlouho,
co přestala žít.
Když tenkrát lapil ji ve svých divokých vodách,
přání mu plnila.
Aby už nemusel snít.
I zlaté tělo však zevšední
a trháním šupin
lze dlouhou chvíli krátit.
Zítřky úží počet tužeb,
a současně slábne
i nutnost veškerých služeb.
Snad vážně věřila.
Kdysi dávno.
seschlých zakalených očí,
tupě hledí do včera.
Nikdo už dávno nepočítá,
jak je to dlouho,
co přestala žít.
Když tenkrát lapil ji ve svých divokých vodách,
přání mu plnila.
Aby už nemusel snít.
I zlaté tělo však zevšední
a trháním šupin
lze dlouhou chvíli krátit.
Zítřky úží počet tužeb,
a současně slábne
i nutnost veškerých služeb.
Snad vážně věřila.
Kdysi dávno.
zlatou rybkou. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : v toto šero.
Předchozí dílo autora : tonoucí.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 3» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Jeanie [18], se3slzu [17], Max the Fallen [16], Milly [15], Tajemnáosoba [13], Dadi [13], elis 77 [6], Gustava [2], Honzík [2], Přemek [1]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

