Requiem pro naději

....se zatajeným dechem. Krásná.

Nádech, výdech. Vpila se do mě, prožívám...
Led(n)ová nádhera...

Ticho.

princeznacarodejkaZ: díky :)

Tady není co dodat, pěkná, pěkná, pěkná.

slnečnica: díky ;)

kmotrov: tvá "analýza" mi odkryla pozadí básně ještě více, než jsem o něm uvažovala, za což neskonale děkuji. Já vždy když něco napíšu, s nějakým úmyslem, tak později zjišťuji, že ta slova jdou ještě dál. V mých myšlenkách, nebo čtenáře. A to je ten důvod, proč si nepíšu jen do šuplíku pro sebe. Jsem ráda, že oslovila. :)

wau.

Líbí se mi moc. Hned při prvním čtení jsem si všiml, jak hned první strofa koresponduje s názvem. Při druhém čtení jsem se zastavil u otázky v závěru.
Jestliže po naději nezbylo zhola nic a jestliže umírá poslední, je jediné řešení. Nejsem a dost možná jsem nikdy jsem nebyl. Je jenom dýchání. To nebytí je nadějí na nesmrtelnost, ta naděje ale není. Je to nádherně neřešitelné. Nevyjádřené (tím nádech výdech) a to je dobře, všechno nelze vyjádřit.
Super.

korálek: to mám radost, díky za zastavení a komentář :)

Hezká, oslovila mě ...