|
/bezútěšně/
|
nechci se ocitnout
u plachých očí dne
kde rostou zamlklé jabloně
a ptáci tam nezpívají ve větvích
mlčí
a choulí se v keři
kde musíme
jen zlehka se dotýkat
jen
špičkami prstů
nebo láska
odlétne do prachu
na polní cestu
s šedivým pápěřím
zamlklých jabloní a ptáků
...
pak
vítr ji do ticha zvedne
a ani se po nás neodhlédne
u plachých očí dne
kde rostou zamlklé jabloně
a ptáci tam nezpívají ve větvích
mlčí
a choulí se v keři
kde musíme
jen zlehka se dotýkat
jen
špičkami prstů
nebo láska
odlétne do prachu
na polní cestu
s šedivým pápěřím
zamlklých jabloní a ptáků
...
pak
vítr ji do ticha zvedne
a ani se po nás neodhlédne
Ze sbírky: Jako se vine modrá cesta
04.04.2016 17:56
Yasmin
Mám ráda jabloně a melancholii v básních. Pro mě nádherný poetický zážitek.
02.03.2016 21:23
Krásně řečeno. Výstižně. Tahle báseň mě opravdu oslovila. Jsem rád, že mohu takovéhle verše číst :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.