![]() ![]() ![]() ![]() |
Až skončí listopad,
snad se mi vrátí.
První sníh napadne,
mrazem tuhnou i slzy.
Silný vítr zpřeláme naději
i sklo vymlátí.
Hlava točí se jedním směrem,
do propasti stáhne mne brzy.
Není tady.
Zmizela.
Cožpak poslední záblesk světla nevzejde?
Jediná vteřina vybledla.
Navěky.
snad se mi vrátí.
První sníh napadne,
mrazem tuhnou i slzy.
Silný vítr zpřeláme naději
i sklo vymlátí.
Hlava točí se jedním směrem,
do propasti stáhne mne brzy.
Není tady.
Zmizela.
Cožpak poslední záblesk světla nevzejde?
Jediná vteřina vybledla.
Navěky.

To, co napsal Devils_PIMP: bych mohl podepsat a rád bych ještě doplnil z jakého důvodu to dle mého takto působí. Jsou to opět ta silná slova, silné momenty, kterých je příliš a nedá se jich dotknout.
Líbí se mi závěr, ze kterého vychází nějaké emoce, pointa, je to správné vyvrcholení básně, do níž je však v průběhu pro mě jako čtenáře poměrně náročně se vcítit. S.
Líbí se mi závěr, ze kterého vychází nějaké emoce, pointa, je to správné vyvrcholení básně, do níž je však v průběhu pro mě jako čtenáře poměrně náročně se vcítit. S.

Devils_PIMP
Jako jo pekne to je jen nevim proc chybi neco co by me j toho vyrvall srdce a hodilo di kanalu - abych se dokazal leoe vzit do pocitj ... Ktery chapu
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.