|
takový krásný východ slunce a v mém jezírku mrtvý zlatý karas :(
|
Dnes ráno
mlč vráno
přinášíš smrt.
Našel jsem rybu
zamrzlou v ledu
život se zvrt.
Jezerem k východu
do slunce příchodu
uhání chrt.
mlč vráno
přinášíš smrt.
Našel jsem rybu
zamrzlou v ledu
život se zvrt.
Jezerem k východu
do slunce příchodu
uhání chrt.
smutek ve zlatém rouchu. též jsem se nechal nésti snem, tudíž jsem spokojený.
Ach,znám ten pocit. Slunce svítí,vypadá to na krásný den,a přeci: "někdo" odchází. Zdá se to jako sen, k nepochopení.... A slunce svítí dál, život pokračuje, jen je trochu jiný... Hezké to máš.
A42: Vidím to stejně...
Nicméně. Zajímavá, možná až trochu depresivní s výhledem na lepší zítřky? Trochu jsem se zasnila. Líbí.
Nicméně. Zajímavá, možná až trochu depresivní s výhledem na lepší zítřky? Trochu jsem se zasnila. Líbí.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Málo času dá ti mráz : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Na slunce vyje pes
Předchozí dílo autora : Santiago de Compostela
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

