11.01.2016
10
pampelíšky hořčičných polí
sladí kadmiem z kalíšků

a ty sis stejně nedala pozor
když jsi přecházela silnici

otrávená

trávená zevnitř potravou pro kapry
a jinou chamradí

nikoho nezajímaly nějaký pocity
než tě sežral Jaguár r.v. 1968

a pak hráli Sonátu měsičního svitu
všichni solili šaty a zem
tak trochu ze zvyku

Mochomůrovatý svědomí přešlo
v popelavý prázdno
smaženici hříchů s pomazáním

a ty kytky dál sejou zlo do lidí
to zlo co chutná jako palačinky s marmeládou
s příměsí asfaltu a paralenu

při projížďce vesničkou Krásná
se nad školními dveřmi skvěl nápis
průměr vítězí
 11.10.2022 10:06
Zajímavá, pěkně vyjádřený pohřeb :)
 03.03.2016 14:31
dostala mě. taky bych chtěla být i ve smutné poezii někdy drzejší. má kouzlo.
 16.01.2016 18:41
Amadeo´´: To, jak na tebe báseň zapůsobila, mi udělalo radost! Díky!
 16.01.2016 18:22
Přemýšlím, co k této básni napsat a první, co mě napadá je "nevšední"... Líbí se mi. Mám rád, když mě autor nutí přemýšlet a hledat, když v básni není vše naservírováno na zlatém podnose. To se Ti zde povedlo dokonale. A ta syrovost básni také svědčí… Pěkná!
 16.01.2016 15:34
Amelie M.: Díky za milý komentář a návštěvu! :)
 14.01.2016 21:54
moc, moc pěkný.. a řekla bych, že i originální :)) palec hore
 14.01.2016 13:13
Mamka: Takhle mě to nenapadlo, ale chápu...:-) Díky.
 14.01.2016 13:13
Yana: Jsem rád, že to navodilo tu atmosféru, kterou z mého pohledu mělo! Díky za komentář!
 14.01.2016 13:07
No, to asi byla zajímavá oslava? :-)
Tráva nebo houbičky?
 12.01.2016 12:15
Hm, musela jsem si ji přečíst třikrát, aby mi bylo čím dál tím smutněji, no a poslední verš ten to korunuje, jo tohle se mi líbí

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.