Nová noc a po ní den, den po noci probdělé, do kterého mě zamotá spánek, aby mi tloukl rezivé hřeby do hlavy. Je to stejně podivné, spát ve dne a třást se zimou ve vyhřáté mísnosti do níž svítí slunce východní. Tak zač chrámu mnoha lodí, abych opět vyšel do světla, rozloučil se se spřežením mrtvých koní. Jen oslíky v černých fracích jsem již nikdy nepotkal.
Pro nezájem staženo
Pro nezájem staženo
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.