Jedné noci umřela mlha ve stínu a čas utichlé tmy přerušil nářek paví, který započal mezi zkroucenými kmeny borovic pozvolna rozsvěcet měsíc světlem sirným v cárech mraků šedivých.
Ještě nespím lásko má
neboť můry
tráví noci bezesné
tam
kde dýchá čas zmarněných snů.
A ty víš lásko má
jak málo stačí k výdechu
tvému i mému
ve chvíli
když růže na hrob klademe
tam
kde pohřbíváme sny.
Stejně si otočí lásko má
divoký vítr korouhev kohoutí
aby určil směr
kde jsi ty
a tam slova moje zavane.
Ještě nespím lásko má
neboť můry
tráví noci bezesné
tam
kde dýchá čas zmarněných snů.
A ty víš lásko má
jak málo stačí k výdechu
tvému i mému
ve chvíli
když růže na hrob klademe
tam
kde pohřbíváme sny.
Stejně si otočí lásko má
divoký vítr korouhev kohoutí
aby určil směr
kde jsi ty
a tam slova moje zavane.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.