inspirováno latinou (které nerozumím) ze jména růže
klenou se nebe nad cestami
rudnouce studem nebo závistí
a lidé pod nimi se potácejí sami
tak sami - bloudící a nejistí

slunce se vylévá z nebeské číše
a sama krása tisícerým hrdlem volá
miluj člověče ve své pýše
miluj, řve chraptivý hlas apoštola

slunce se vylévá a nejde zastavit
cras amet qui nunquam amavit

 08.11.2015 10:09
 Zamila
Fakt pěkná, ecovská :-) Skvěle zní a je prostě tak nějak na vyššim levelu :-)
 05.11.2015 19:04
Tak ta se mi moc líbí a máš pravdu, některé věci jsou lepší nevyřčené. Myslím, že každý si mezi těmi řádky najde to, co najít chce...
 01.11.2015 18:46
Slečna v buřince: Asi máš pravdu, ale nevím, jak ho tam zabudovat. Ještě nad tím popřemýšlím. (A jsem ráda, že cíle - mystéria -bylo dosaženo.)
shane: Některé věci jsou lepší nevyřčené.
Severak: Bohužel, latinsky neumím, jediné co můžu je zakomponovávat do děl citáty. Ale možná se bude otevírat seminář.
mechanická okurka: děkuji :) A jo, nevím co bych jinak četla při cestách vlakem.
 31.10.2015 17:27
...QUIQUE AMAVIT, CRAS AMET.
☻Kdo řekl A, měl by říci i B!☺
Také nejsem latiník, leč našel jsem si to...:-)
Povedená báseň!
 31.10.2015 13:57
Ať žije Umberto Eco! :D A taky tahle báseň, je hodně povodená :)
 31.10.2015 13:47
báseň je to hezká, ale anotace mě navnadila na více latiny
 31.10.2015 00:01
Před pýchou mi chybí nějaký epiteton.
Jinak hodně povedené, řekla bych. Poslední verš působí až mysticky.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.