|
Volným veršem.
|
Déšť se spustil z oblohy
a šeď mraků zakryla hvězdy
- skoro bych nevěřil, že tam ještě jsou.
Divadlo světel zmizelo za špinavou oponou,
bez děkovačky.
To jarní přeháňky dusí zemi,
aby jednou mohla znovu dýchat
a plní díry na silnicích
i ty na duši.
A ty se jako deštík přeženeš,
svlékneš pole z šatů
a obnažíš mohutné kořeny,
zatímco já
budu stát s hlavou k nebi
a čekat na první hvězdu.
a šeď mraků zakryla hvězdy
- skoro bych nevěřil, že tam ještě jsou.
Divadlo světel zmizelo za špinavou oponou,
bez děkovačky.
To jarní přeháňky dusí zemi,
aby jednou mohla znovu dýchat
a plní díry na silnicích
i ty na duši.
A ty se jako deštík přeženeš,
svlékneš pole z šatů
a obnažíš mohutné kořeny,
zatímco já
budu stát s hlavou k nebi
a čekat na první hvězdu.
24.08.2015 11:32
Zamila
Ta poslední strofa je silná a krásná. Celý se mi to líbí. Většinou se volným veršem píše poutavě a originálně hodně těžce. Tohle má ale hloubu, atmosféru i chytrost. Něžný to je ... :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.