|
|
Už je to skoro tisíc let,
co čekala jsem odpovědˇ
na dopis svůj růžový
-prosím jen k němu letˇ.
Dala bych tehdy louky,
lesy,celý svět...
za pár vašich slůvek,
za několik vašich vlídných vět.
A tedˇ je svírám v dlaních
a nepláču už ani,
umřela láska,co jsem pro Vás měla
a já dlouhým čekáním a žalem zkameněla.
co čekala jsem odpovědˇ
na dopis svůj růžový
-prosím jen k němu letˇ.
Dala bych tehdy louky,
lesy,celý svět...
za pár vašich slůvek,
za několik vašich vlídných vět.
A tedˇ je svírám v dlaních
a nepláču už ani,
umřela láska,co jsem pro Vás měla
a já dlouhým čekáním a žalem zkameněla.
Zamila: Děkuji.Byla jsem "bohatá"-už nemám nic.Proč to mizí?Je mi z toho divně a smutno.K
Zamila
Rytmicky hodně dobrý kousek - celkově myšlenkou. Leč tak trochu klišoidní ... Ale co rýmované a sladké dnes pomalu už není ...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Možná je pozdě : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Bolest
Předchozí dílo autora : Rosa z mých řas
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
mannaz řekla o Singularis :Velice originální autor. S precizně napsanou prózou. Tvoří vlastní svět, který je opravdu jediněčný a stojí za to do něj vstoupit.

