|
Muži,kterého miluji.Chcete-li Tatˇána Oněginovi"
 26.04.2015 2 1105(20) 0 |
Na dlani ještě rosu mám,
co jsem posbírala z řas,
když ve Vašich očích končil den
a s ním můj dávný velký sen
měnil se rychle v hvězdný prach...
A já dostala strašný strach,
že utiká mi rychle čas
a já stojím jenom tak,
v srdci žal , bez Vás tak sama
a tak marné je ,co jsem Vám psala.....!
Ted někde bůhví kde,
na cestě co ke mě nevede,
zase v slzách topím zrak.
co jsem posbírala z řas,
když ve Vašich očích končil den
a s ním můj dávný velký sen
měnil se rychle v hvězdný prach...
A já dostala strašný strach,
že utiká mi rychle čas
a já stojím jenom tak,
v srdci žal , bez Vás tak sama
a tak marné je ,co jsem Vám psala.....!
Ted někde bůhví kde,
na cestě co ke mě nevede,
zase v slzách topím zrak.
27.04.2015 - 07:40S obsahu není patrné, koho oslovuješ, jestli mluvíš obecně k lidem (pak jsou dost divná ta velká písmena v zájmenech) nebo k jednomu člověku (asi tak jako Táňa k Oněginovi - taky mu vyká a je-li to výňatek s dopisu, tak jsou i ta velká písmena na místě).
Jinak pro mě jsou v básni poměrně málo nápadité rýmy, což ještě vynikne ve sdruženém rýmu.
Jinak pro mě jsou v básni poměrně málo nápadité rýmy, což ještě vynikne ve sdruženém rýmu.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Rosa z mých řas : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Možná je pozdě
Předchozí dílo autora : Nebezpečná
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Trochublázen řekl o Leslie :Až vznikne učebnice v příštím století, jen jedna umělkyně bude v ní jistá, že nová generace otočí list a při četbě těžko skryje stopy dojetí. Básnířka mimořádná, vesmírných kvalit, z jiného asi světa, z hlavního města, nejde to slovy popsat, vím, měl bych přestat, zkrátka je dokonalá, jak víc ji chválit? Kdysi též bagatelu napsali pro ni, se spoustou je pocitů a samá krása, za mě jen dík, že jsi tu, což není zázrak, tím vzdávat hold géniu, před ním se sklonit. Na tuhle zapomenout se prostě nesmí. Pokud to snad nevíte, říká si Leslie.
