....
stála jsem uprostřed horkého dne
a zachvěla se zimou
ta zničující bolest
co přišla z tebe
vše pevné ve mně
podřízla
a stala jsem se náhle nahou
na své cestě
a světla zhasla jako na divadle
a tmou co se kolem rozprostřela
jsem prošla
sama nevím jak
do mrazivého světa

konečně přišlo ochlazení

a po něm probuzení

 07.06.2015 15:23
vanovaso:
Máš štěstí, žes to "starý" dala do uvozovek! :-)
P.S. Člověk se tomu nemá poddávat. Mně hodně pomohla ta veršotepárna. protože jsem si vyzkoušel nové věci a dokázal si, že to svedu. Mimochodem, přibylo mi pár dílek, vesměs pokusů o nové formy, v hlavních i v deníčku. :-)))
 07.06.2015 14:10
shane: jj, máš pravdu
hlavně , že je zpátky náš starý , "starý" ? Shane ... ;-))
 07.06.2015 14:05
vanovaso: Ano, asi to tak má být a smutkem to stejně nezměníš, úsměvem a sportovním přístupem možná ano!:-)
Joj, už možná začínám být zase ten starý Shane, kterého jsi znala, než na mne loni v Praze něco padlo...:-)
 07.06.2015 13:37
shane: jsi mě rozesmál, vlastně máš pravdu, člověk to musí brát sportovně, tak jak to je... asi to tak má být...
 07.06.2015 13:28
Konečně přišlo ochlazení? Takže nic neočekávaného...
 07.06.2015 07:29
Zamila: díky, ale tobě už zima není, ne? přeju ti to...
 07.06.2015 07:29
korálek: jsem ráda, že se mi podařilo vyjádřit , co cítím,děkuji
 07.06.2015 07:28
koiška: máš pravdu a díky...
 07.06.2015 00:40
 Zamila
Kvalitní dílko :-) Líbí se mi, brrr ...
 06.06.2015 21:29
hezká a smutná zároveň - vzbuzuje živě pocit chladu a odtržení -
 06.06.2015 21:18
Hezké a smutné, je však třeba prozřít a pak jít dál.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.