Chtěl bych chlemtat tvoji krev,
po těle nechat ji stékat,
cítit teplo ze tvých střev,
z kůže tě s úsměvem svlékat.
Vzdala ses milence,
jehož soucit zamrz,
teď s pohledem šílence
probodnu tě naskrz.
Zábrany a choutky
v jedno se mísí,
jsme jak dvě loutky,
co na vlásku visí.
Tak ukoj můj žal,
začni tu překrásnou řež,
snad ten, kdo mě zval,
konečně odhalí lež,
jež zahaluje nevinnost
a spoutává mou příčetnost…
Tlukot srdce zní mi v hlavě,
z hrudi ti ho vyrvu hravě.
A nakonec budu se smát sám,
když poslední polibek ti dám.
po těle nechat ji stékat,
cítit teplo ze tvých střev,
z kůže tě s úsměvem svlékat.
Vzdala ses milence,
jehož soucit zamrz,
teď s pohledem šílence
probodnu tě naskrz.
Zábrany a choutky
v jedno se mísí,
jsme jak dvě loutky,
co na vlásku visí.
Tak ukoj můj žal,
začni tu překrásnou řež,
snad ten, kdo mě zval,
konečně odhalí lež,
jež zahaluje nevinnost
a spoutává mou příčetnost…
Tlukot srdce zní mi v hlavě,
z hrudi ti ho vyrvu hravě.
A nakonec budu se smát sám,
když poslední polibek ti dám.
15.06.2015 21:23
Amelie M.: Naštěstí to nehodlám uskutečnit, takže jsou všichni v bezpečí. Ale srovnání s Jackem Rozparovačem zase pobavilo mě, to mě ani nenapadlo. :D Děkuji. :-)
15.06.2015 20:42
.. ty jsi takový další jack rozparovač koukám :)) mě to docela pobavilo a hezky ti to plyne..
06.06.2015 20:25
Umouněnka: Ono to ani žádnou hlubokou myšlenku nemá. ;-) Je to prostě taková psycho báseň, která mě napadla po sledování jednoho anime v kombinaci s mými vlastními pocity. A je mi moc dobře jasné, že tohle určitě nesedne každému.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.