 24.06.2015 0 1197(15) 0 |
Pijeme víno,
myšlení stranou,
hrozen té pravdy
je naší branou.
Poslední vzpomínka
na moje město,
dlouho tě nespatřim,
ten pocit zůstane přesto.
Nalijme si ještě vínka.
Je to smutné
a zároveň veselé,
možná nutné?
No, rozhodně opilé.
Jako to město samo,
a přesto krásné.
Sbohem,
budeš mi scházet,
potají
do snů mých vcházet.
Může vůbec člověk město milovat?
Může odchodu litovat?
Kež bych to věděl,
jinak bych se neptal,
jinak bych tu tak neseděl…
myšlení stranou,
hrozen té pravdy
je naší branou.
Poslední vzpomínka
na moje město,
dlouho tě nespatřim,
ten pocit zůstane přesto.
Nalijme si ještě vínka.
Je to smutné
a zároveň veselé,
možná nutné?
No, rozhodně opilé.
Jako to město samo,
a přesto krásné.
Sbohem,
budeš mi scházet,
potají
do snů mých vcházet.
Může vůbec člověk město milovat?
Může odchodu litovat?
Kež bych to věděl,
jinak bych se neptal,
jinak bych tu tak neseděl…
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Veselé loučení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Klam života po životě
Předchozí dílo autora : Mordovací touha
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
