 06.04.2015 5 1364(19) 0 |
Pro ně už mrtvý, ač stále žije,
vždyť ještě vnímá, srdce mu bije!
S časem nezávodí, ví, blíží se celá,
již za ním nechodí, syn ani dcera.
Však nakonec přijdou, pohladí tebe,
pak už tě andělé, vezmou do nebe.
vždyť ještě vnímá, srdce mu bije!
S časem nezávodí, ví, blíží se celá,
již za ním nechodí, syn ani dcera.
Však nakonec přijdou, pohladí tebe,
pak už tě andělé, vezmou do nebe.
07.04.2015 - 18:33Taky jako bych tě od někud znala :-)
Já nejsem zastánce přílišné upřímnosti - ona může velmi ublížit a já osobně obdivuji lidi, co střílí upřímností kolem sebe... , a uznávám přísloví : nejprve si vyndej kládu ze svých očí, než budeš chtít vyndat třísku z oka bližnímu.
Já nejsem zastánce přílišné upřímnosti - ona může velmi ublížit a já osobně obdivuji lidi, co střílí upřímností kolem sebe... , a uznávám přísloví : nejprve si vyndej kládu ze svých očí, než budeš chtít vyndat třísku z oka bližnímu.
06.04.2015 - 14:44Dej si pozor na předložky. V posledním dvojverší mi to nesedí. Tebe - do nebe.
06.04.2015 - 13:23Yana: Byl jsem tady kdysi, cca před 3 roky. Nemyslím si ale, že bychom se tehdy potkali. Co se týká mého stylu, myslím, že nemám ustálený styl, píši podle rozpoložení, nálady a momentálního stavu mysli. A jak jsi poznala, jsem asi až moc upřímný, což se mnoha lidem nelíbí.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Však oni přijdou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Tajemství v korunách
Předchozí dílo autora : Od zhrzeného psance
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Raphael [18], LucasBun [15], Rico11 [14], incompris [14], taron [14], Akaren [13], jaroslav [12], Olivka [11], markky [9]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
