Volání dálek mám,
marné je soužení,
ať dělám, co dělám,
tohle se nezmění.
Nejméně jedenkrát,
přijde to do roka,
sbalím si akorát,
co padne do oka.
Už sedím ve vlaku,
do dálav prchám zas,
hledat svou pohádku,
překrásný zlatý vlas.
Snad truhlu s pokladem,
zázračnou krajinu,
třpytivý diadém,
královskou korunu.
Možná chci býti jen,
obklopen lidmi kol,
vyprávět všem svůj sen,
a nebýt za koukol.
marné je soužení,
ať dělám, co dělám,
tohle se nezmění.
Nejméně jedenkrát,
přijde to do roka,
sbalím si akorát,
co padne do oka.
Už sedím ve vlaku,
do dálav prchám zas,
hledat svou pohádku,
překrásný zlatý vlas.
Snad truhlu s pokladem,
zázračnou krajinu,
třpytivý diadém,
královskou korunu.
Možná chci býti jen,
obklopen lidmi kol,
vyprávět všem svůj sen,
a nebýt za koukol.
08.08.2014 23:31
taron: To by má, žena milená, rovněž ráda udělala. Nejde to, raději to vzdala. ;o))
08.08.2014 12:08
jo, jo touláš se nám, touláš, počky, schovám ti ty toulavý boty, jenom, co je nandu :)
ano, báseň plná života
ano, báseň plná života
07.08.2014 09:35
tak jsem se zatoulala s tebou až k tomu pěknému závěru, jak já ti rozumím, denně mě cosi volává... snad všudepřítomný konec a smrt dodává hloubku a smysl naším prožitkům...děkuji za milou báseň plnou života a touhy
06.08.2014 17:27
taky mě láká volání dálek a neznámého,naplňuje a krášlí život... užívej se si ... pěkné
06.08.2014 14:36
Počasí je na toulání jako dělané:-)Ale nezapomeň se zase vrátit mezi psance:))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.