 30.06.2014 5 1040(10) 0 |
Sotva mé oči procitnou,
toužím tě lásko obejmout,
a sevřít pevně v náručí.
Ty dávno vaříš kávu, čaj,
raděj si se mnou lásko hraj
a chtěj, co srdce poručí.
Sotva vstanu z postele,
tážeš se mě vesele,
jaká byla noc a jaké sny?
Vážně ti už nevím, co bych lhal,
budík mi je z mysli vyklepal,
i kdyby byly úžasný.
Až když cestou do práce,
viděl jsem dívku usmát se,
idyla snů se vrátila.
Byl jsem řadou krásných žen,
bohatou láskou ukojen.
Jen tys tam nikde nebyla.
toužím tě lásko obejmout,
a sevřít pevně v náručí.
Ty dávno vaříš kávu, čaj,
raděj si se mnou lásko hraj
a chtěj, co srdce poručí.
Sotva vstanu z postele,
tážeš se mě vesele,
jaká byla noc a jaké sny?
Vážně ti už nevím, co bych lhal,
budík mi je z mysli vyklepal,
i kdyby byly úžasný.
Až když cestou do práce,
viděl jsem dívku usmát se,
idyla snů se vrátila.
Byl jsem řadou krásných žen,
bohatou láskou ukojen.
Jen tys tam nikde nebyla.
07.09.2014 - 22:43Mně se moc líbí, proč si na něco hrát, tahle je přece jasná a milá, hlavně prostřední sloka
01.07.2014 - 18:57Zamila
Ta je ale milá a pěkná ... ! :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sotva mé oči procitnou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Volání
Předchozí dílo autora : Prosím tě postůj
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Teeney [15], Rezavá Plechovka [13]» řekli o sobě
Umouněnka řekla o Sucháč :Vděčím Ti za mnohé... Slova to nepopíší, ale až jednou budu držet své první poetické dílo v rukou, vždy budu s vděčností vzpomínat na člověka, který mi dal pocit, že někam patřím a zavedl mne k lidem, kteří mi pomohli zrovna tak. Bez Tebe a Tvé sbírky by nebylo mnoho světla, které mne táhne nahoru a nutí mne být lepším člověkem. Děkuji a nechť se naše cesty i nadále kříží. :)
