PORODNÍ

Léta k sobě zlehka od kotníků přirůstáme,
v občasném odloučení nejistí sami sebou,
nevědomi si hledání, opakujeme svá míjení.

Když teď ty šlahouny prorostly až k srdci,
neznáme budoucnost, jen právě tuto chvíli,
probuzeni z věčného spánku, vráceni začátku.

Tak jako při porodu je kolem nás mnoho krve,
jejíž barvu a poselství poneseme v otiscích bot,
dokud nesmaže ji prach z cest, které nás volají.