... když se k člověku doslova DOPLAZÍ minulost ...
přidáno 19.02.2014
hodnoceno 5
čteno 1380(12)
posláno 0
Bylo to fajn, ale BYLO.
Všechno hezké - ticho smylo.
Odpor k tobě mám teď větší.
Přece jenom - ticho léčí.
Řeč, to je tvůj protilék.
Teď pro tebe mám jen vztek.

Čím víc řeči podáváš mi,
tím víc padáš do té jámy.
Do jámy, kam padá zlost,
jiným slovem - minulost.

Jen ti nejhloupější mohou,
dráždit hada bosou nohou.
Proto otoč se a běž.
Jdi si kamkoliv, kam chceš.


Přesto všechno pořád kouká.
Drsnej, jako hladká mouka ...
přidáno 03.11.2014 - 13:53
Fistron: děkuju :)
přidáno 26.10.2014 - 13:48
Ten závěr je senzační :)
přidáno 19.02.2014 - 22:24
Zdarec: Lenora: díky :D
přidáno 19.02.2014 - 21:51
Pecková věta: drsnej, jako hladká mouka...
přidáno 19.02.2014 - 08:41
Drsnej jak hladka mouka - opravdu zajimave :-D :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Minulost : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Snová realita
Předchozí dílo autora : Jsi...

» nováčci
napp1ng bookworm
» narozeniny
Vladan [14], marinka [10], Gabriela Malá [2]
» řekli o sobě
Singularis řekla o Máta :
Opravdu se vyzná v psychologii a užívá si to. Píše úžasně dokonalé romány, jen mi nevyhovuje jejich výstavba: Vyhýbá se uvádění jmen postav a při čtení zprvu není zřejmé, co je důležité a co ne. Vše se odhaluje až postupně, což činí román napínavým a dodává mu spád.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming