© Megynka
Žil kdysi jeden skřítek,
na tričku nosil pořád štítek.
Čepici kšiltem dozadu
a knírek měl až na bradu.
Bydlel v jedné malé vesnici
a každé ráno sázel pšenici.
Uzobával pořád semínek
až se nevešel do trenýrek.
Žádná holka ho nechtěla,
každou větou ho hned setřela.
Nikdo si s ním nepovídal
a on by se tak rád líbal!
Tak si jednou řekl dost
a přestal semínek jíst moc.
Čepici si otočil
a na pole už nevkročil.
Teď má harém kolem sebe,
nad sebou jen modré nebe
a na poli místo pšenice,
začal krmit slepice.
Žil kdysi jeden skřítek,
na tričku nosil pořád štítek.
Čepici kšiltem dozadu
a knírek měl až na bradu.
Bydlel v jedné malé vesnici
a každé ráno sázel pšenici.
Uzobával pořád semínek
až se nevešel do trenýrek.
Žádná holka ho nechtěla,
každou větou ho hned setřela.
Nikdo si s ním nepovídal
a on by se tak rád líbal!
Tak si jednou řekl dost
a přestal semínek jíst moc.
Čepici si otočil
a na pole už nevkročil.
Teď má harém kolem sebe,
nad sebou jen modré nebe
a na poli místo pšenice,
začal krmit slepice.