Starý kostel

Na náměstí v klidu a míru
Hoří plamen, já cítím síru
Stojí tam starý rozpadlý kostel
V něm je popel, prach a svatá postel
Tady se chodí nevěřící ukrývat
Svoje činy v slova pohřbívat

Na kolenou, modlíš se k Bohu
Hříchy však děláš na každém rohu
V opilosti v něco věříš a seš vážný
Druhej den zapomeneš a láhve jsou prázdný
Že prej ve víně je pravda
Ve jménu ďábla v očích vztek a to už není sranda

Jak dlouho musím na ten kříž ještě koukat
Jak dlouho tu motlitbu nahlas broukat
Proč se stále nic a nikdo nemění
Když vidím tak jasně to znamení
Každý je přítel, každý je kamarád
V nouzi uškne tě jako had

Z čistého nebe, blesk do věže udeřil
Aby mojí sílu v pravdu prověřil
Byl jsem potrestán, v očích měl jsem krev
V oknech se rozsypaly mozaiky, pocítil jsem hněv
Nechtěl jsem se vzdát, jen neměl jsem rád faleš
A nenáviděl lež