Dívka s úsměvem na tváři

Na kamenné skále jsem tě uviděl
A trochu tiše záviděl
Když se sluncem chodíš v noci spát
A já zůstal jako kůl v plotě stát
Možná ve snu jsme se na sebe smáli
Ty líbila ses králi

Krásná obyčejná holka
Z očí ti skromnost kouká
Dvě roztomilé tváře
Obtiskly se do polštáře
Přes všechny špatné příhody
Jsi nejkrásnější dar přírody

Tak jako už několikrát
Blížil se ten hluboký pád
Vítr foukal z Lípy, z listů přímo od srdce
S duší zavřenou do klece
Měsíc svítil do korun stromů
Blesky vystřídaly zvuky hromů

Když se s tebou loď potápí
Ať se tvoje srdce netrápí
Umí pravdu v lásce psát
Nebo tě nechá v trní navždy spát
Kapka sklenku vína přelívá
Jsi slečna, která se krásně usmívá