Na zahradě v živém plotu
ztratil pan kos černou notu.
Smutně pískal, byla nová
s nožkou, s bičem, osminová.

Našla ji po ránu zlodějka straka,
teď v kosí oktávě vysoko kráká.
„Nejde to poslouchat!“slyšela od sovy,
kosům ji vrátila do černé osnovy.

Ze sbírky: Kosí písně
 16.10.2014 18:42
 Zamila
To je roztomilý ... ! :-)
 07.12.2013 17:50
Orionka: Děkuji, napsal jsem pro své děti, když byly malé, celou sbírku Kosích písní. Líbili se dětem, a ne jenom mým, a ne jenom dětem. Poprvé a naposled jsem něco odnesl do nakladatelství. Vyhnali mě skoro sprostě...
 07.12.2013 12:06
Milá, připomnělo mi to dětská leporela, ale taková ta lepší, od básníků. Některá leporela se nedají číst ani dětem (fakt nechápu, že to někdo vydá), ale tahle básnička by se tam vyjímala pěkně, úplně živě vidím i ten obrázek...
 28.11.2013 09:52
DDD: Děkuju, jen těžko si dokážu představit něco hezčího, než to, že by mou básničku zpívaly malý holky.
 28.11.2013 09:01
 DDD
Jů, ta je hezká! Hnedle bych z toho udělal písničku pro svoje nejmenší žáčky. Jenom bych na konci znovu otočil první sloku, aby si začátek a konec rytmicky odpovídaly :-)
 22.11.2013 14:44
bezva
 22.11.2013 10:10
:-) Pěkná.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.