 23.11.2013 6 1147(16) 0 |
větrná chvíle
a pramen vlasů
neuspořádaně a mile
stočil se ke spánku
od ramen k pasu
prohlá jak luk
a malý kluk
se chová pošetile
sám v podivném jasu
světelných copánků
a listy provinile
snáší se z korun
k altánku
na hraně stínu
v promoklou hlínu
zakletý do run
vyrytých deštěm v kameni
vedle platánků
a pramen vlasů
neuspořádaně a mile
stočil se ke spánku
od ramen k pasu
prohlá jak luk
a malý kluk
se chová pošetile
sám v podivném jasu
světelných copánků
a listy provinile
snáší se z korun
k altánku
na hraně stínu
v promoklou hlínu
zakletý do run
vyrytých deštěm v kameni
vedle platánků
27.03.2015 - 20:51korálek: Sice všude říkám a píšu, že poezie má vyvolávat emoce u čtenářů, že autorovy pocity a emoce jsou nepodstatné, ale některé výjimky asi potvrzují to pravidlo. Je to pro ne hodně výjimečná básnička a jsem rád, že se ti líbí. Děkuji.
24.11.2013 - 12:38jayjay: děkuji za komentář, myslím, že tato báseň nemá ani hlavu, ani patu, ani začátek ani konec. Je to jen dávná emoce dávného okamžiku a to tak osobního, že asi nebyla ani vhodná ke zveřejnění.
24.11.2013 - 11:42Pěkně načrtnutá báseň. Ale zdá se, jako by stála na hlavě. Co ji takhle postavit na nohy?;-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Větrná chvíle : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Modré
Předchozí dílo autora : Kosí
