|
ozvěna
|
Vykřikla v tichosti do pokoje
svoje touhy pocity i lži z polopravd
otázka si čaruje
vzpomínky co jí čas krad
unavená slova ze zlomených úst
tělo co nemá nikdy pust
zlomené přání
naději tišší
z rozdávání
co jí stačí
zas všednost pochopit
do sítí uvěznit
to tělo co rozeznělo
když se ptalo
zůstala proměna
....tvá nahá ozvěna.
svoje touhy pocity i lži z polopravd
otázka si čaruje
vzpomínky co jí čas krad
unavená slova ze zlomených úst
tělo co nemá nikdy pust
zlomené přání
naději tišší
z rozdávání
co jí stačí
zas všednost pochopit
do sítí uvěznit
to tělo co rozeznělo
když se ptalo
zůstala proměna
....tvá nahá ozvěna.
19.11.2013 18:38
uživatel smazán
Za málo. :)
19.11.2013 16:52
Arwen:dík za koment máš pravdu,budu se snažit něco s tím udělat,ovšem tuto báseň měnit nebudu,ještě jednou dík.
19.11.2013 15:36
uživatel smazán
Zdravím. Myšlenka básně se mi moc líbí, ale asi bych ještě trochu zapracovala na rytmu, který malinko kolísá, ale to nijak nemění můj názor na to, že obsah básně se mi líbí. :)
Arwen.
Arwen.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.