Můru vzhůru

Časem všechno spasem
konejšivým hlasem noci
zhasínají neduhy
i ti které jsme měli za druhy
peřím obtáčí naději
v odpuštění doufají opuštění
tulící se k monitorům
doutnavé šepoty mrazniček
zašlé rozhovory pokojových rostlin
a odložených knih
proložené zoufáním nad vlastním stavem
dvěstěpadesát milionů ku jedné
šance k ukončení hibernace
zahnízdění bičíkovců v lůně náhody
dál trne balónek v trnkách
ostych pokorných láme se v houštinách