Sebeláska

Slepými nadějemi mírněná
každodenní šedá tvář světa
okolo nás.
Zapadáme do bahna
všednosti a téměř
dekadentní umírněnosti v mezích
kolektivního já.
Bezpáteřní výraz a touha
po pochvale za zradu svých
bližních nás žene do
náruče duševního kanibalismu.
Odpouštíme hříchy sami sobě
a na ostatní kolem nás shlížíme
shůry a zlou pomluvou
smýváme svoje viny.

A málokdo je jiný.