přidáno 23.10.2013
hodnoceno 3
čteno 1534(14)
posláno 0
v potemnělé parádě
prázdné místnosti
obracíš v světlo
hluk úderů srdce
uvádíš v bezvědomí
linky uvědomění
a probouzíš úsměvy
na nepřítomné tváři

má hlava se zatoulala
snažíš se mě přitáhnout zpět
kombinací komponentů
barvami pohledů
hlasitostmi doteků
chutí vzduchu blízko tebe
vůněmi slov pro pokročilé

sklání se mé já
s naivitou amatéra
a uznává tvůj přístup
aby člověk něco získal
musí se začít snažit
právě jsem se rozhodla
jednou něco nevzdat

ikonka sbírka Ze sbírky: Střípky II.
přidáno 23.10.2013 - 15:00
VKate: Mnohem lepší, úplně to prohlídlo :-)
přidáno 23.10.2013 - 14:59
Calime.CZ: děkuji za komentář. tu chybku už jsem opravila a to rozčlenění se taky chystám upravit :)
přidáno 23.10.2013 - 14:39
Používáš opravdu pěkné obrazy. Mně trošku stěžovalo čtení, že to není nijak členěné, a myslím, že ses trochu překlepla ve verši: uvádíš v bezvědomá...

Myslím, že až tak dlouho nebyla nedosažitelná, když na konci zareagovala, byť patrně jen sama v sobě, na to, co jí říkali. :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nedosažitelná : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Princezna Nia - Kapitola III.
Předchozí dílo autora : Princezna Nia - Kapitola II.

» narozeniny
Martinasso [17], D.W.B. [14], Stin [13], Pittore [11], Warp [7], Poezie anonymity [6]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming