Za Libeňským mostem

Jak dlouhá, jak přímá?
Je Dělnická třída?
Tak jako život sám?
Aspoň pocit mám...

Na rohu Dělnické a Osadní,
naproti Tančírně,
zastávka, dva koše odpadní
po šichtě spatří mě
jak tiše čekám
a zírám někam.

Jsem, jsem, jsem
tady jen hostem.
Tam, tam, tam
za Libeňským mostem
bydlí ty všecky hezké holky,
co já znám.
Tak dál čekám.

(pochopitelně na autobus)

Až přijede malinký Solaris,
poveze mě okolo modrého plotu,
kde je namalován Antonín Dvořák.
zdálky vypadající jak Lenin.

(okolo státní tiskárny cenin)