... tak to je...
 01.09.2013
5
1426 (10)
0
Tak sladko ma bolíš, - - stále -
smiem len hádať, čo bude asi ďalej,
Ty si vlastne nežný zlodej;
kradneš tíško, nevedome,
pomaličky, podvedome...

Ukradol si túto báseň,
moje túžby predstavy a sny,
však prepotrebnú nádej dal si mi...

Si zlodejom týchto veršov, čo
opísať mali presne moje pocity
pri JEHO bozkoch a nepatrnou troškou
prispieť pri rozpade zmätku v mojej duši.
(Zbytočný pokus asi...)

Úprimnosť tých očí farby neba,
večné teplo mužných rúk
a nevšedná neha Tvojich úst
- poznamenať možno treba, že
mám v srdci spúšť, no chcem
Ťa mať vedľa seba - pochop už.

Dal si mi ozaj veľa,
sám netušíš koľko iste,
vďaka Tebe pocítim šťastie
o pár rokov azda ešte...
Preto koncom tejto strofy
šepkám svoje Ď A K U J E M Ti.

 02.09.2013 17:45
taron: Srdečná vďaka.
 02.09.2013 14:31
Nelze než souhlasit s Borůvkou, kdyby to nenapsala ona, musela bych to napsat já :) (nebo někdo jiný)

krása
 01.09.2013 10:40
puero: BorůvkaB: Ďakujem Vám obom, naozaj ste potešili! ;)
 01.09.2013 09:44
Moc hezké.
 01.09.2013 08:02
Tak tohle je nejkrásnější báseň, jakou jsem v posledních týdnech četla. Má úchvatnou hloubku a své přeněžné sdělení. Opravdu se ti moc povedla, nemá prostě chybu. Je prostě úžasná!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.